A je to tu, poslední ročník. Asi to řekne každý, ale opravdu nevěřím tomu, jak rychle to celé uteklo. V září mi začalo docházet, že do maturity už opravdu mnoho času nezbývá. Pojďme se podívat, jak to celé probíhalo.

Čtvrtý ročník je opravdu ten nejkratší. Krom podstatně menšího počtu hodin oproti předchozím ročníkům, také výuka končí v dubnu. Ano, posledního dubna, jsme dostali vysvědčení a následoval téměř měsíční „svaťák“.
Nebudu tentokrát rozebírat jednotlivé technické předměty. Všude se zkrátka opakovalo, snad jen v operačních systémech se až do ledna probíralo, ale to v zásadě ničemu nevadilo, byl to lehký předmět. Ani se nebudu rozepisovat o tom, jak vypadá státní maturitní zkouška z češtiny či angličtiny, to si lze snadno dohledat kdekoliv jinde. Zkoušky z technických předmětů byly tři.

Programování + Databázové systémy

Databáze jsme vlastně jako jediné měli pouze ve čtvrtém ročníku. Byl to také celkem jednoduchý předmět. Probraly se normální formy a nějaké teoretické pojmy. Pak se přešlo k accesu a nakonec jsme v příkazové řádce dělali DB2 od IBM. Z databází byly pouze čtyři otázky, z programování jich bylo dvacet. Otázky v programování byly všechny pojaty spíše teoreticky, kódu stačilo napsat malý kousek, hlavní část byla ta ústní. Tuto zkoušku zvládla celá třída, stačilo se na to aspoň trošku podívat a když už nic jiného, tak se to naučit nazpaměť. Moje známka byla 1. Vytáhl jsem si databáze, udělal jsem pár selectů a insertů a přitom okomentoval, co dělám.

Hardware + Operační systémy + Sítě

Největší strašák celé maturity byl jednoznačně hardware, pro většinu třídy konkrétně Assembler. Z každého předmětu bylo cca 8 otázek. Zkoušel ho vždy primárně ten učitel, co ho učil vylosovanou otázku (předmět). Já si vytáhl hardware – Sběrnice. Měl jsem naučené věci okolo PCI-E, USB atd. Pana učitele ale spíš zajímal třeba princip sběrnice ISA. Odcházel jsem s trojkou.

Praktická maturita

Ačkoliv jsme předchozí 2 roky skládali počítače, programovali arduino a instalovali Windows, tak jsme maturovali z VOIP telefonů. Během prázdnin došlo k velkým změnám okolo výuky praxí. Pro nás to znamenalo, že jsme se všechno museli stihnout naučit za jeden rok. Museli jsme být schopni podle zadání poskládal rack, připojit na něj 3 VOIP telefony a podle zadání je přes webové rozhraní nakonfigurovat. Nebyl to zas takový problém, se vše potřebné za ten školní rok naučit, spíše nás to v září opravdu překvapilo. Zde jsem opět (kvůli montování racku 😊) vyšel s trojkou.

Z 27 nás nějakou část maturitní zkoušky neudělalo 12. Každopádně na podzim už to nezvládli jen dva, ti mají ještě šanci na jaře. Češtinu jsem zvládl na dvojku a angličtinu na jedničku. Mimo maturitní vysvědčení jsme ze škole odcházeli (ti co chtěli) také s vyhláškou §50. Měli jsme štěstí, že náš třídní ji mohl vyučovat a zkoušet, ani nás to nic nestálo. Celkově jsme měli na učitele docela štěstí.  O maturitě mohu říct, že to byly nervy, ale nijak extra těžké to nebylo. Intenzivně jsem se učil až týden předtím. Chce to mít jen dopředu zpracované všechny otázky, to na poslední chvíli nestihnete a spoléhat se na někoho jiného také není ideální.

Pokud čtete tyto řádky a chystáte se na IT střední školu, s klidným svědomím to mohu doporučit. Nenaučí vás programovat, ale základ je to dobrý. A pokud člověk opravdu má IT rád a není to jen o tom, že hraje hry, tak půjde na IT, bude ho to někdy i bavit :-). Kdo chce, tak se skrze různé soutěže může zabavit, že nebude vědět co dřív a škola ho bude milovat. Rozhodně nelituji, že jsem tehdy utekl z osmiletého gymplu, bylo to jedno z nejlepších rozhodnutí, co jsem kdy udělal.

A co dál? Šel jsem na vysokou školu? Ano, šel a nechal jsem toho po měsíci. Oproti střední škole to bylo obrovské zklamání. Momentálně dělám, co mě baví a vzdělávám se sám, tak jak já chci. Ale o tom zase třeba někdy příště :-)

Student IT střední: Prvák
Student IT střední: Druhák
Student IT střední: Třeťák
Student IT střední: Čtvrťák