V čase se přesouváme pěkný kus dopředu, ze střední školy už jsem pár měsíců venku, ale věřím, že i zpětně mohu poskytnout svůj pohled na poslední dva ročníky. Pojďme na ten třetí.

Strašák jménem maturita

Ano, už od začátku třeťáku jsme poslouchali, jak je maturita za rohem. V češtině se četly knížky jako o život a v angličtině se začínaly probírat odborná témata. Z neodborných předmětů nám ještě zůstala Ekonomika, moc jsem v ní nedával pozor, asi je mi to zpětně i trochu líto. 

Hardware

Ještě teď všichni mí spolužáci vzpomínají na to hrozné slovo - assembler. Pustili jsme se do něj hned se začátkem školního roku a vydržel nám až do ledna. Používali jsme jednoduchý webový simulátor RISC procesoru (dostupný zde).  Jako jedinného mě to i celkem bavilo. Věnovat se tomu pořád bych nechtěl, ale v hodinách a semtam nějaký domácí úkol to byla příjemná výzva. Testy obvykle spočívaly pouze v odhalení, co zadaný kód udělá. Vrcholem byl závěrečný úkol, což bylo řazení čísel v paměti a jejich výpis. Zkrátku bubble sort. Zpětně již mohu přiznat, že v naší třídě vznikla jen dvě řešení, to jedno bylo moje a to druhé udělal něčí známý. V druhé polovině roku se dělalo asi to nejjednodušší za celé tři roky - hardware počítače, to asi nemá cenu dále komentovat. 

Operační systémy

Třetí ročník byl spíše zaměřený na bezpečnost IT. Autentizace, viry a velice zlehka kryptografie. Krom toho jsme se od Windows přesunuli k Linuxu a něco se povídalo také o BIOSu. Předmět nebyl těžký a díky skvělému učiteli mě vždy bavil a na hodiny jsem se stále těšil. Z pana učitele sálala pozitivní energie ať už bylo pondělí ráno nebo pátek odpoledne. 

Datové sítě

Zde se nám změnil učitel. Ačkoliv jsme z něj měli trochu obavy, také se ukázal jako skvělý. Flákače dokázal u tabule potrápit, ale jinak byl výklad zajímavý a doplněný o praktické poznámky. Prošli jsme celý mode ISO/OSI a to hodně důkladně, v rámci toho jsme také počítali rozsahy sítí. Následovalo TCP/IP a IPv6. To bylo za celý rok vše, ačkoliv se to může zdát jako málo, zápisků bylo opravdu hodně. 

Programování

Dokončili jsme pokusy o OOP v C# a přesunuli se k webu. Postupně HTML, CSS a JavaScript. Fascinovalo mě, jak moc to mé spolužáky nebaví. Snažil jsem se být nápomocný, jak paní učitelce, když si nevěděla rady, tak svým spolužákům, když si u testu nevěděli rady :). Všichni byli spokojení, že to nějak přežili. Prostě se tu potvrzuje, že programovat se člověk ve škole nenaučí.

Praxe

Na praxích jsme se střídali u dvou učitelů. U jednoho jsme dělali Arduino, respektive kdo chtěl, tak si hrál s Arduinem (jáááááá) a kdo ne, tak dělal cokoliv jiného, hlavně potichu a vypadat důležitě. U druhého učitele (správce sítí - pohodář) se skládaly počítače. Přesněji posbíral se nějaký šrot po třída člověk zkoušel různé kombinace než dal dohromady kompatibilní funkční díly. Byla to celkem sranda a některé díly už byly téměř muzejní kousky. Komu se povedla rozchodit nějaká hra, měl na zbytek dne vyhráno. 

Souvislá praxe

Souvislou dvoutýdenní praxi jsem měl domluvenou ve stejné firmě, jako předchozí rok. Bohužel těsně před ní jsem onemocněl. Bylo podezření na mononukleózu, ale nakonec to naštěstí byla jen virová angína. Druhý týden praxe už jsem normálně odchodil. Problém je, že když člověk z nějakého důvodu nemůže na souvislou praxi, tak to musí nahlásit do školy, kvůli případné kontrole. Nahlásil jsem to tedy třídnímu. Dozvěděl jsem se, že si týden budu muset nahradit o prázdninách a až pak mi dají vysvědčení. Zpětně vím, že to šlo vyřešit i jinak, asi každý tuší. Každopádně jsem se týden hrabal v JavaScriptu a domluvil se, že o prázdninách se tam zase ukážu. 

Další aktivity

Mé priority se trochu změnily, začal jsem po večerech vzdáleně pracovat na svém doposud největším projektu, který trvá dodnes. Přehodnotil jsem, čemu se má smysl věnovat a čemu ne. Omezil jsem tedy aktivitu na soutěžích a věnoval se více programování.

Microsoft STC

Již jsem o něm psal ve druháku. Bohužel po letní škole o prázdninách se mi nelíbil směr, jakým se to ubíralo. Prezentační dovednosti jsou jistě důležité, ale forma výuky pro mě jakožto spíše introverta byla příliš agresivní. A také jsem si s některými lidmi moc nesednul, asi se sešel špatný ročník. Rozhodl jsem se své aktivity v tomto programu ukončit. Nelituji, něco mi to dalo a moc víc už mi to dát nemohlo.

European Cybersecurity Challenge 2017

Ve druháku jsem nějakým nedopatřením skončil třetí v celostátním finále Kybersoutěže. Tím jsem se dostal do týmu, co jel v listopadu 2017 reprezentovat ČR do Španělské Malagy. Byl to velice příjemný zájezd se spoustou dobrého jídla, ubytovaní jsme byli v hezkém hotelu a došlo i na "sightseeing". A mimo jiné jsme také strávili 8 hodin zavření v hale místního výstaviště, kde jsme soutěžili. Dostali jsme různé úkoly ať už kryptografie, hackingu webů nebo hardwaru. Byl jsem v týmu jedinný, kdo aspoň trochu tušil, jak funguje Arduino. Dostal jsem tedy hardarový úkol. Mým cílem bylo napodobit signál, co vysílala jedna krabička, aby ta druhá, co ho přijímala, nepoznala, až se ta první odpojí. Něco jako vyřazení alarmu. Nepovedlo se mi to. Dodnes nevím, jak se to mělo udělat. Jako ČR jsme skončili 14. z 15 týmů. Poslední bylo Lichtenštejnsko :). Každopádně výlet to byl pěkný.

Ze soutěží je to vše, jak jsem již psal, tyto aktivity jsem už omezil. Věnoval jsem se více práci, mimo to jsem dělal řidičák, kupoval auto a tak. Co se týče výletů, tak ve třeťáku, kdo chtěl mohl jet na lyžák na týden do Krkonoš. To jsme si samozřejmě nenechali ujít. Třetí ročník byl z hlediska výuky asi nejnáročnější, měli jsme nejvíc hodin a všude se probíralo, tak aby se to ideální všechno stihlo a ve čtvrťáku se už jen opakovalo k maturitě. Ale zvládl jsem to s vyznamenáním.

Student IT střední: Prvák
Student IT střední: Druhák
Student IT střední: Třeťák
Student IT střední: Čtvrťák